Historie Athén

Athény mají nezastupitelné místo v lidské historii. Staly se kolébkou demokracie, byly průkopníkem umění, filozofie, historie, divadla, sochařství, keramiky atd. Právě zde se narodil Sokrates, Platón, Euripides a mnoho dalších. Athénská historie je nejdelší ze všech měst v Evropě. Osídlování oblasti dnešních Athén, začalo od poloviny 2. tisíciletí př. n. l., nacházelo se zde jedno opevněné sídlo. Už kolem roku 800 př. n. l. ale Athény ovládly celou Attiku (historická krajina na stejnojmenném poloostrově v severovýchodní části středního Řecka) a společně se Spartou hrály vůdčí mocenskou roli v tehdejším řeckém světě.




Prosluli nejen jako bojeschopné město, ale také jako kulturní a obchodní centrum. Město bylo velmi bohaté a to zejména díky ložiskům stříbra, olova a mramoru, které se nacházeli v oblasti Attiky. Město mělo kolem 300 000 obyvatel a asi třetina z nich byla otroky.

V roce 404 př. n. l. byly Athény poraženy Peloponéským spolkem a musely se vzdát námořního panství. Pod vedením Athén sice vznikl nový spolek, ale už nedosáhl takového rozmachu a v roce 338 př. n. l. byly Athény poraženy Makedonci. Od této doby už Athény vždy existovali pouze ve stínu cizí říše. Samostatnost si ale město i přesto udrželo a to i po připojení Řecka k Římské říši, k čemuž došlo v roce 146 př. n. l. Roku 86 př. n. l. je ale dobyl Sulla a od té doby mělo město už jen význam kulturního centra, ovšem stále měli jednu z nejlepších univerzit Římské říše. Po dobytí města Alexandrem velkým, ve 4. Století př. n. l. začali Athény ztrácet obyvatele. Ti se stěhovali zejména na východ do nově dobyté Hellenistické říše.

V roce 1458 byly Athény, spolu s celým Athénským vévodstvím (vzniklo v důsledku 4. Křížové výpravy) připojeno k Osmanské říši a její součástí zůstali až do roku 1829. Od roku 1834 jsou Athény hlavním městem novodobého řeckého státu.