Architektura Athén

Toto město je nestarší z celé Evropy, přesto je velká většina staveb v hlavním městě Řecka postavena ve stylu řecko-římském nebo neoklasickém (město nemá vlastní specifickou architekturu a navazuje na klasickou řeckou architekturu). Athénská architektura měla velký vliv na architekturu ve zbytku Evropy i světa. Velké množství památek v Evropě je inspirováno právě těmi řeckými. Základním stavebním materiálem je tradiční kamen, ale všechny stavby jsou odvozeny z dřevěných konstrukcí. Ve městě lze obdivovat jak historické starořecké památky, tak byzantské svatyně ale i moderní řeckou architekturu. Mnoho budov je konstruováno jako kopie antických staveb. Na náměstích a v parcích jsou častým jevem sochy řeckých bohů, filozofů a řeckých hrdinů.




První monumentální chrámy pochází z archaického a klasického období a vyznačují se slavnými styly: dórským, iónským a korintským.

Největší architektonická památka, která byla kdy v Athénách postavena je slavná Akropole. Centrální chrám Parthenon je postaven v dórském stylu, a je považován za nejdokonalejší dórský chrám, který kdy byl vybudován. Chrám je značně subtilnější než dříve postavené chrámy, sloupy mají specifický doutníkovitý tvar a jsou parabolicky zakřivené tak, aby posílili odolnost chrámu proti dešťové vodě a zemětřesení. Sloupy stojí přímo na dlažbě chrámu na tzv. stylobate (tři vysoké stupně-schody) bez základu. Průčelí dórských chrámů vždy končí trojúhelníkovým štítem se šikmou a vodorovnou římsou. Výrazným prvkem dórských staveb jsou taky tzv. triglyfy, což jsou tři ozdobně rýhované svislé drážky. Pod každým triglyfem se nacházejí „kapky“.

Mezi nejznámější stavby postavené v iónském stylu patří chrám Erechteion a chrám Athény Niké nacházející se také na slavné Akropoly. Sloupy v tomto stylu jsou vyšší, štíhlejší a řidčeji kanelované (drážkované) než sloupy dórské, dalším rozdílem je, že stojí na klasické základně. Sloupy jsou nahoře ukončeny volutovými (spirálovými) výběžky. Příkladem korintského stylu je chrám Olympeion. Vyznačuje se podobně jako iónský styl vysokými štíhlými sloupy, ale je mnohem dekorativnější, co se týče hlavy sloupu, než předchozí dva styly.



Obyčejná stará athénská obydlí byla jednoduchými stavbami, nejvíce se cenila účelnost a funkčnost. Obytné domy byly v klasickém období budovány jako přízemní stavby s atriem, do kterých byly orientovány hlavní obytné místnosti. V roce 1930 se ve městě začali pomalu ale jistě rozvíjet mezinárodní styly, jako například Bauhaus nebo Art Deco. Největší množství takových budov se nachází v Kolonaki (luxusní a moderní nákupní oblast) nebo v Kypseli.

20. století a velmi rychlý rozvoj Athén znamenal urbanizaci a také bohužel ničení krásných architektonicky zajímavých budov, zejména některé neoklasické budovy museli často ustoupit kancelářským komplexům. Naštěstí si athénští úředníci včas uvědomili bohatství svého města a započalo období nových projektů, obnovy infrastruktury, opravy dochovaných neoklasických budov, rekonstrukce mnoha bývalých průmyslových oblastí a zejména gentrifikaci (socio-kulturní změny) a rekonstrukci městského historického centra a jeho památek.

Nejvýznamnější Athénští architekti: Konstantinos Doxiadis, Dimitris Pikionis, Pericles A. Sakellarios, Aris Konstantinids a další.