Historie Samos

Tím nejstarším, co můžete na ostrově Samos spatřit, jsou miliony let staré kostry zvířat, které se našly v roklině Stefanidi, a jenž jsou dnes uloženy v paleontologickém muzeu ve vesničce Mytilini. Jedná se o části koster obrovských zvířat – nosorožců, antilop, pakoňů, žiraf a hyen – které na ostrově uvízli poté, co se ten oddělil od pevniny, dnešní Malé Asie. Jedná se o unikátní exponáty, které nebyly nalezeny nikde jinde na světě.




Co se lidského osídlení týče, víme, že v době kolem roku 2000 př. n. l. byl na ostrově značně rozvinut kult bohyně Héry. Byl jí zde také postaven největší chrám na ostrově – Heraión. Dnes zde najdete z části obnovený velkolepý oltář sochaře Rhoika (550 př. n. l.). Byl to již v pořadí sedmý oltář a býval opravdovou chloubou Samosu. V muzeum v hlavním městě Samos můžete obdivovat také originál Genelaova sousoší, které spolu s dalšími strukturami stálo na posvátné cestě. Tam je dnes nahrazeno kopií.

Výstavba chrámu zasvěceného bohyni Héře vlastně nebyla nikdy dokončena. Velkolepou stavbu po zničení původního chrámu zemětřesením zahájil tyran Polykratos, který je spojován se zlatým věkem ostrova. Stejný tyran nechal také postavit unikátní akvadukt dnes známý spíše jako Efpalinův tunel. Ten dopravoval vodu z protilehlé strany hory Kastro do tehdejšího hlavního města. Tunel byl prorážen z obou stran v hloubce 80 m pod povrchem a měří více než 1000 metrů.

Ostrov Samos byl rodištěm známého matematika a filozofa Pythagora, se svou armádou tu během tažení pobýval také Alexandr Veliký a zastavili se tu také Kleopatra s Antoniem, kteří zde roku 40 př.n.l. uspořádali velkolepé slavnosti. Na ostrově Samos rád pobýval také římský císař Octavianus, díky čemuž se ostrov těšil zvláštní přízni a privilegiím, které mu přetrvaly i za vlády Tiberia a Caliguly.