Základní informace o Norsku

Norsko je přímořským státem na severu Evropy. Na území o rozloze 385 186 km² žije necelých 5 milionů obyvatel. Hustota osídlení je tedy pouze 15 obyv./km², což činí Norsko 2. nejřidčeji osídleným státem Evropy (hned po Islandu). Území Norska má výrazně protáhlý tvar při délce 1 700 km. Extrémně členité a dlouhé pobřeží tvořené ostrovy a typickými fjordy (dlouhá a hluboká ledovcová údolí zalitá mořem) o délce 25 000 km je omýváno Severním, Norským a Barentsovým mořem. Nejdelším fjordem je Sognefjord (205 km). Hlavním suchozemským sousedem je na východě Švédsko, na severu pak Rusko a Finsko.

Část země (mimo jiné i rozsáhlé arktické souostroví Špicberky) leží za polárním kruhem. V létě zde po nějakou dobu Slunce nezapadá, v zimě naopak i dlouhé týdny vůbec nevychází. Celým Norskem od severu k jihu prochází Skandinávské pohoří s nejvyšší horou Galdhøppigen (2 469 m n. m.). Pohoří je tvořeno menšími horskými celky, z nichž mnohé jsou pokryty ledovci. Nachází se zde i největší evropský kontinentální ledovec, Jostedalsbreen (489 km²). Pro Norsko je typická výškově členitá krajina pokrytá rozsáhlými jehličnatými lesy a hlubokými jezery. Podnebí v různých částech země se značně liší. Obecně ho lze označit jako chladné s velkým množství srážek (v zimě sněhových, v létě dešťových). Vnitrozemské oblasti východně od hlavního pohoří mají velké teplotní rozdíly (tuhé zimy, relativně teplá léta) a méně srážek. Západní pobřeží je naopak nejdeštivější oblastí Evropy s mírnějšími teplotními výkyvy.

Norsko je konstituční monarchií. Má tedy svého krále, Haralda V., který sídlí v hlavním městě Oslu. Norsko získalo nezávislost na Švédsku teprve v roce 1905. Veškerá důležitá norská města jsou umístěna na pobřeží, kde jsou nejlepší podmínky k životu a důležité spojení se světem skrze lodní dopravu. Mezi nejdůležitější města patří Oslo, Bergen, Trondheim, Stavanger, Kristiansand a Tromsø. Hlavní města Oslo má cca 570 000 obyvatel. Základní stavebním kamenem norské ekonomiky je těžba a zpracování ropy a zemního plynu v Severním moři. Mezi další významné zdroje příjmů patří rybolov a chov ryb, turistický ruch, těžba a zpracování dřeva nebo stavba lodí.

Především díky těžbě ropy a zemního plynu se Norsko ve druhé polovině 20. století stalo jedním z nejbohatších a zároveň nejdražších států světa. I to je jeden z důvodů zajímavého faktu, že Norové opakovaně v referendu odmítli vstup do Evropské unie.

Mapa země

Tip! Víme, kde sehnat nejvýhodnější zájezdy do Norska, autobusové jízdenky do Norska, letenky do Norska i ubytování v Norsku.