Obří důl (Česká republika - Krkonoše)

Když se vydáte do Krkonoš, rozhodně byste při svých výletech neměli minout Obří Důl. První zmínky o hornické činnosti v něm sahají do roku 1456, kdy neznámý Benátčan popsal cestu z Vrchlabí do Obřího Dolu, která trvala osm dní a byla poměrně dost dobrodružná. Údajně zde našel i kostry lidí, ametysty, smaragdy a zlato. To vše mělo být zřejmě pozůstatkem po starém dolování.

Obří důl

SLEVY NA CESTOVÁNÍ
Využívejte slevové kupóny na cestování. Zdarma!

Autory podobných, avšak i v těchto případech poměrně málo věrohodných zprávy, jsou Vlaši, kteří do těchto míst pronikali v 15. století s představou, že zde najdou drahé kameny a kovy. V Obřím Dole se kvůli dolování vystřídalo velké množství horníků různých národností. Například v roce 1511 sem přišli míšenští horníci, aby zde zkusili své štěstí, poté, co se jim nevedlo ve zlaté štole na Šibeničním vrchu. I v dalších stoletích sem představa bohaté žíly a drahokamů přilákala různé horníky a podnikatele.

Kraj je celkově hodně chudý, oficiálně se zde přestalo těžit zhruba v 16. století, přesto se v některých oblastech kutalo dál, polooficiálně. Vyráběl se zde i arzenik a měď. Arzénové rudy byly zpracovávány v Hamburku, odsud pak putovaly do Itálie, kde se používaly na barvení benátského skla.

Největší důlní činnost byla v Obřím dole zaznamenána v letech 1952 – 1959, kdy se zde zkoumaly zásoby rud, zejména wolframu. Od roku 1988 se výzkumem dolu zabývá Česká speleologická společnost a postupně jeho částí zpřístupňuje veřejnosti.

Nejstarší část Kovárna je k vidění pro turisty od roku 2004 a máte zde možnost uvidět asi čtvrt kilometrů dobytých štol pod Sněžkou, ale můžete si zde vyzkoušet i práci havířů. K vidění jsou zde i funkční repliky starého důlního zařízení. O podzemí nejvyšší české hory se dodnes vypráví spousta pověstí, které se jen hemží skřítky a Krakonošem.

Tip! Víme, kde sehnat nejvýhodnější i ubytování v Krkonoších.