Radhošť (Česká republika - Beskydy)

Při letních (ale i zimních) výletech po Beskydech byste si neměli nechat ujít nejznámější horu celé lokality – Radhošť. Nachází se v nadmořské výšce 1129 metrů a z jejího vrcholu vás uchvátí nádherné výhledy nejen na celé Beskydy, ale i Valašsko, Jeseníky (při troše štěstí uvidíte i Praděd) či slovenskou Malou a Velkou Fatru.




Radhošt bývá tradičně spojován se snad nejznámějším pohanským bohem pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegastem a staří Slované zde slavili letní slunovrat. Od 60. let se zde počátkem července konají cyrilometodějské poutě. Podle pověstí míval tento bůh slunce, války a vítězství právě na posvátné hoře Radhošť své sídlo. K Radegastovi na Radhošti se váže legenda o tom, že zde stála jeho socha. Tu však nechali prý zbourat věrozvěstové Konstatntin a Metoděj, když údajně v 9. století do těchto míst přišli. Podle pověsti byla modla pohanského boha uložena v podzemním chrámu.

Zajímavá však je nejen socha a pověst, ale i celá hora, v níž se nachází velké množství pseudokrasových pískovcových jeskyní, jejichž délka je často i několik stovek metrů. Svým kouzlem Radhošť učaroval i různým umělcům, minulost hory opěvoval ve svých básních František Palacký, Ján Kollár, výtvarně jej zpodobnili Bohumír Jaroněk a Jan Kobzáň. Návštěvu zde si nenechal ujít třeba Svatopluk Čech, Petr Bezruč či Jaroslav Seifert.

V roce 1931 se na Radhošť podařilo umístit bronzové sousoší Cyrila a Metoděje a nedaleko Pusteven socha Radegasta. Obojí vytvořil Čechoameričan Albín Polášek.