Kultura v Bulharsku

Bulharská kultura se rozhodně nedá považovat za jednolitou, je totiž po celou její historii velmi určována regionálním postavením země. První umění bylo tradiční antické a thrácké, silný vliv na něj mělo řecko-byzantská kultura. Po pádu Bulharska pod osmanskou nadvládu, která trvala až do 19. století, se v bulharské kultuře začaly velice výrazně projevovat orientální prvky turecké kultury.




Velice důležitým milníkem v historii bulharské kultury je příchod žáků Metoděje, slovanského věrozvěsta. Nejdůležitějším byl Kliment Ohridský, který zemřel roku 916, a který se stal prvním biskupem kázající své bohoslužby v bulharštině, zdokonalil hlaholici a významnou mírou přispěl k rozšíření a zachování díla Cyrila a Metoděje, nejdůležitější z jeho tvorby byly tzv. panonské legendy.

Za cara Simeona, velkého příznivce vzdělání, byla původní hlaholice postupně nahrazena novým písmem, které vzniklo opravením velkých písmen řecké abecedy (cyrilice). Kulturní vývoj národa byl velmi výrazně narušen tureckou nadvládou, její renesance nastala až v 19. století v souvislosti s národním obrozením.



Literární a výtvarná slovanská kultura se udržovala hlavně kolem monastýrů, důležitým prvkem také je světská, zbojnická píseň a osvobozenecká literatura (poezie Boteva či Rakovského).

Po osvobození v roce 1878 započala nová epocha, která je charakteristická umělou tvorbou hudební, výtvarnou, literární, do této doby se také datuje vznik bulharského divadla. Češi na tomto procesu měli také velký podíl. V umění jsou typické prvky reálného života a sentimentálního vztahu k rodné zemi.