Základní informace o Staré Zagoře

Stara Zagora (bulharsky Стара Загора) je město v Bulharsku, důležité ekonomické centrum Starozagorské oblasti. Nachází se ve středu země, má 154 000 obyvatel. Stara Zagora je považována za jednu z nejstarších osad v Bulharsku a Jihovýchodní Evropě. Založili ji Thrákové pod jménem Beroe (znamenající železo) někdy v 6. až 5. tisíciletí př. n. l. Okolo města se nacházely měděné doly, z nichž se určitá část dochovala dodnes. Celá oblast je již odpradávna těžebně využívaná. Během období Římské říše bylo město přejmenováno na počest císaře Trajána na Augusta Trajana.




K další změně názvu došlo poté, co se vlády ujala říše Byzantská. Nový název zněl Irinipolis, a byl podle byzantské císařovny. Postavilo se opevnění, protože hrozily četné bulharské útoky, od roku 717 je však město již právě součástí Bulharska. Nestalo se však, jak bylo dlouho očekáváno v boji, bylo darováno císařem jako vděk Bulharům za pomoc Byzantincům v boji proti Arabům při obléhání Konstantionopole. Bylo to první místo v oblasti Stara Planina, kde získali Bulhaři vliv. Po ustanovení svojí vlády mu jméno změnily na Boruy.

Roku 1122 se stala Stara Zagora svědkem bitvy mezi byzantským císařem Janem II. Komnenosem a vojskem Pečeněhů. Pečeněhové utrpěli krutou porážku, mnozí vojáci poražené strany se zde však usídlili.

Roku 1371 skončilo období vlády Bulharů a města se zmocnili Osmané. V roce 1840 tu vznikla škola a název města se změnil na Železnik (překlad názvu Beroe do bulharštiny); nahrazeno tak bylo původní turecké Eskizağra. Současný název se pak používá od roku 1870. Po osvobození Bulharska od Osmanů se stalo město součástí Východní Rumélie, od roku 1886 je součástí Bulharska již definitivně.

Mapa města