Ħaġar Qim (Malta)

Ħaġar Qim (vyslov ćadžar qim), psáno také Hagar Qim, patří k nejznámějším megalitickým chrámům na Maltě; vykopán a částečně opraven byl postupně v letech 1839–1909. Datuje se do tzv. tarxienské fáze (přibližně 3600–2500 př. n. l). Areál je tvořen celkem 4 chrámy: největší, centrální (symbol celého komplexu) je uprostřed, orientovaný svou nejdelší osou z jihozápadu na severovýchod; ostatní jej v půlkruhu ze severu obklopují.




Chrámový komplex se nachází na jižním pobřeží ostrova Malta, na svahu mírně spadajícím k moři, oproti malému ostrůvku Filfla. Přibližně o 300 metrů dále k moři se nachází další megalitický chrám Mnajdra. Oba chrámy se nalézají v zcela nezastavěné, opuštěné části ostrova, což zvyšuje jejich působivost (oproti uprostřed města ležícímu Tarxienu). Všechny chrámy jsou zbudovány (stejně jako i ostatní na Maltě) z mohutných monolitických ortostatů, kladených užší stranou vedle sebe (stěny) anebo naležato, širší stranou na sebe (překlady vchodů, popř. vrcholová zakončení stěn – náběhy přečnělkových kleneb?).

V centrálním, nejlépe dochovaném a nejmonumentálnějším chrámu se na jeho severovýchodním nároží nalézá vůbec největší monolit, jaký kdy byl použit na megalitických maltských stavbách: vysoký 3 metry a dlouhý přes 6 metrů váží, odhadem, kolem 57 tun. Jiný monolit měří na výšku cca 5,2 metru. Bylo zde nalezeno větší množství sošek tzv. tlustých kněžek/paní (anglicky fat ladies), z nichž nejznámější je Venuše maltská.

Další dva chrámy, poměrně velký severní (nejstarší ze všech) a menší severovýchodní, jsou rovněž v dobrém stavu. Nejhůře se dochoval nejmenší z chrámů, situovaný na severozápad od hlavního.