Architektura Káhiry

Architektura v Káhiře vychází z islámské architektury, jejíž kořeny sahají velice hluboko. Již v dávných dobách byly v tomto stylu budovány náboženské stavby, leckoho ale překvapí, že také stavby světské patřily mezi výtvory nejlepších islámských architektů. Za začátek islámské a tudíž i Káhirské architektury je bezesporu považován vznik islámu v roce 622. Je velice ovlivněná také tím, že Korán neurčuje podobu ani pravidla postavení chrámu, oproti například Bibli. Při návštěvě Káhiry uvidíme kromě velkého množství domů bez střech (místní kolorit související s daněmi), také srovnatelné množství kopulí a různých druhů oblouku, což se dá považovat za prvek pro daný sloh nejtypičtější a vyskytuje se ve všech možných typech staveb, ať už to jsou mešity, nádvoří, lázně, mosty, pevnosti či arabské domy.




Stavby obecně mají vyjadřovat neomezenou, nekonečnou a všudypřítomnou moc Alláha. Káhira se dělí na čtyři základní části: centrální Káhiru, Islámskou Káhiru, Koptskou Káhiru a okolí. Stavby nacházející se v části Islámské jsou zapsány na seznam UNESCO a tvoří největší oblast s největším množstvím středověkých islámských památek. Káhira je jedno z nejdůležitějších center islámské teologie. Jedním z vrcholů Káhirské architektury je mešita Al-Azhar z roku 970 a také Citadela, mohutná pevnost dominující celému městu.

Ostatní části města jsou architektonicky velice různorodé, v Koptské Káhiře najdeme památky řecké, římské i raně křesťanské. Ti, kdo mají pro strach uděláno, můžou navštívit pověstné Město mrtvých, největší hřbitov celého islámského světa, kde najdeme hroby hlavně sultánů, rozprostírající se na šířce před 5 kilometrů. Do Káhiry se dá zařadit také Gíza se svými pyramidami a pověstnou Sfingou, jako klenotem architektury a monumentem, který nás i v dnešní době nechává stát pouze v němém úžasu.