Historie Makarskou riviéru

Prvními obyvateli celé oblasti byli zřejmě Ilyrové, kteří obývali v roztroušených kmenech celou délku pobřeží Jaderského moře. Protože však byli nejednotní a dost často bojovali i mezi sebou, podmanili si je v letech 229 až 219 př. n. l. Římané, kteří ovládli údolí řeky Neretvy. Poté se Ilyrská říše stala součástí Říše římské. Oblast byla pro Římany velmi významná. Nejen, že se zde nacházelo obrovské množství přístavů, které zajišťovaly obživu i obchod, ale i bohatá ložiska různých kovů, mj. i zlata a stříbra. V období římské nadvlády zde proto byla vybudována jedna z hlavních římských obchodních cest via Egnatia.




Z této oblasti pocházelo mnoho římských císařů – Claudius II, Aurelianus, Konstantin Veliký, Justinián I. Z těchto dob pochází i Diokleciánův palác, jenž představuje historické centrum Splitu nebo Salona, největší zachovaný komplex antických památek. Po pádu Říše římské oblast strádala pod nesčetnými barbarskými útoky a později sem začali čím dál více přicházet Slované. Ti původní obyvatelstvo vytěsnili a splynuli s ním. Slovanům se ubránilo pouze několik kmenů na jihu, z nichž se vyvinuli dnešní Albánci.

Dějiny Balkánu ovlivňovali následující dějiny Makarské riviéry velmi výrazně. Ve 12. století zde existovalo Chorvatské království, které ale velmi brzy zabrali Benátští kupci, a vládli zde až do 15. století. Poté zemi okupovali Turci. Chorvatsko se posléze stalo součástí Rakouska – Uherska. Po válce se Chorvatsko stalo součástí Jugoslávie pod totalitní vládou Josipa Broz Tita. Rozpad Jugoslávie přišel v 90. letech 20. století, kdy v roce 1991 Chorvatsko definitivně vyhlásilo nezávislost. Poté však bylo zasaženo válečným konfliktem mezi bosenskými Srby a muslimy, který se táhl až do roku 1995.

Chorvatsko se postavilo na nohy a prosperuje převážně z turistického ruchu. Stalo se členem NATO a v roce 2013 by mělo vstoupit do řad EU.