Architektura New York City

Charakteristickým znakem New Yorku je nesmírné množství mrakodrapů, především pak na Manhattanu. V New Yorku se nalézá asi 5 600 mrakodrapů a 48 z nich má přes 200 m, což je nejvíce na světě. Nejvyšší počet mrakodrapů na světě, ať už kancelářských nebo obytných, je dán především vysokou hustotou zalidnění, omezenou rozlohou dostupných pozemků a tudíž jejich vysokou cenou.




V New Yorku se nacházejí výrazné budovy mnoha architektonických stylů. Woolworth Building (1913) postavená v novogotickém stylu s masivními prvky gotické architektury, které jsou rozpoznatelné z ulice, která je o desítky metrů níže. Zákon z roku 1916 omezil výšku mrakodrapů v závislosti na velikosti stavební parcely, aby sluneční svit dosáhl na ulice. Typickým zástupcem stylu Art Deco je Chrysler Building (1930) se svou charakteristickou zužující se špičkou. Mnozí architekti a historici považují Chrysler Building za architektonicky nejhodnotnější mrakodrap ve městě. Mezinárodní styl reprezentuje Seagram Building (1957). Condé Nast Building (2000) je zástupcem energeticky efektivních budov.



Pro obytné oblasti jsou typické honosné řadové domy postavené z hnědého pískovce, ale i omšelé bytové domy postavené v období největšího rozvoje města mezi lety 1870 a 1930. Nejpoužívanějšími stavebními materiály jsou od velkého požáru v roce 1835 kámen a cihly. Stavební materiály nebyly jako v případě Paříže těženy přímo z podloží města, ale byly dováženy z různých vzdálených kamenolomů a tudíž mají odlišné odstíny.

Specifikem New Yorku je velké množství dřevěných vodních nádrží umístěných na střechách. Jejich instalace byla vyžadována u budov majících přes šest pater, aby mohl být omezen tlak vody ve vodovodech, které by vysokým tlakem mohly být poškozeny. Ve 20. letech se do módy dostalo bydlení v domech v odlehlých oblastech města vybudovaných na základě idejí hnutí Garden city movement, například na Jackson Heights v Queensu, které se staly dostupnými díky výstavbě metra.