Základní informace o Slovenském krasu

Národní park Slovenský kras je největší a nejtypičtější krasové území ve střední Evropě. Území bývalo mohutnou tabulí mírně se svažující na jih. Hluboké kaňony vytvořila vodní eroze a vzniklo tak několik planin. Je zde soustava náhorních planin, které jsou oddělené hlubokými údolími. Slovenský kras patří z orografického hlediska do subprovincie Vnítřní Západní Karpaty, oblast Slovenské rudohoří. Na jihu sahá Slovenský kras až na hranici s Maďarskem. Největším vrchem je Matesova skála.




Tento národní park je první biosférickou rezervací na území Slovenska (1977). Jeskyně v Slovenském krasu byly v roce 1995 zařazeny na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Na tomto území se nachází přes tisíc jeskyň a propastí. Mezi jeskyně, které jsou zpřístupněné pro návštěvníky patří Domica, Gombasecká jeskyně, Jasovská jeskyně, Ochtinská aragonitová jeskyně nebo Krásnohorská jeskyně.

Na území krasu víceméně neexistuje povrchový odtok vody, voda ze srážek tak přeskakuje přes půdu a pukliny a dostává se do podzemních dutin, čímž vznikají tzv. vyvieračky (například Kočovská, Radovská, Buzgó, Brzotínská, Hučiaca a jiné). Je tu několik malých vodních nádrží, například Velké jezero nebo vodní nádrž v Jabloňově. Nachází se zde i několik vodopádů, například Hájské vodopády nebo Hrhovský vodopád. Hájský potok, který protéká dolinou, vytváří 9 vodopádů. Ty jsou různě vysoké, od 1,2 do 7 metrů.

Ve Slovenském krasu se můžete pokochat také několika hrady (Krásna Horka, kde je muzeum, Turnianský hrad, Jasovský hrad, Hrad Vrzotán, Hrad Plešivec, Štítník nebo Szádvár).

Mapa lokality