Architektura Chorvatska

Chorvatská architektura se vyznačuje promísením západních a východních slohů. Nejstarší památky zde zanechali již Římané. Mezi nejvýznamnější patří amfiteátr v Pule a Diokleciánův palác ve Splitu. Vysokou kvalitu byzantského umění dokládá například komplex Eufraziovy baziliky v Poreči, zapsaný na seznam památek UNESCO. Předrománské a románské období reprezentují například kostel sv. Kříže v Ninu z 9. století nebo kostel sv. Anastázie v Zadaru ze 12. a 13. století.

Chorvatsko

SLEVY NA CESTOVÁNÍ
Využívejte slevové kupóny na cestování. Zdarma!

V období gotiky vznikla pod nadvládou či kulturním vlivem Benátek řada pozoruhodných památek. Najdete ji v řadě kostelů, ale také rezidencí v Pule, Rábu, Pagu, Šibeniku nebo Splitu.

V období renesance byla již část dnešního chorvatského území pod tureckou nadvládou, a tak tento sloh nalezneme převážně v severní části státu. Nejcennější památkou je katedrála sv. Jakuba v Šibeniku, dalšími jsou pak kostely sv. Štěpána ve městě Hvar, kostel Panny Marie v Zadaru nebo kostel Spasitele v Dubrovníku. Kromě církevních staveb vznikaly i celé řady paláců a renesančních domů. Najdeme je například ve Varaždínu a Čakovci na severu země, dále jmenujme například zámek Trakosćan nebo hrad Veliki Tabor, který je v nominaci na seznam památek UNESCO.

Baroko se stalo symbolem vítězícího křesťanstva a pomalého ústupu muslimů. Tomu odpovídala i monumentální barokní architektura, kterou naleznete například ve Varaždínu, Osijeku, Křiževaci, Ludbergu nebo Krapině.

Nechybí ani památky ve stylu neorenesance, neogotiky či neobaroka. Zástupcem těchto slohů může být například neorenesanční Muzeum Mimara v Záhřebu. Na počátku 20. století se prosadila secese, prezentovaná bývalou budovou Národní a univerzitní knihovny v Záhřebu a poté i modernismus.