Francouzština je románským jazykem. Je to první jazyk ve Francii, v některých částech Švýcarska, Valonska, Bruselu, Belgii, Monaku, Lucembursku, v Pobřeží Slonoviny a v některých částech Kanady – zejména v provincii Quebec (celkem je úředním jazykem v 29 zemích). Jako druhý oficiální jazyk je používána například v Africe. Odhaduje se, že rodilých mluvčích je okolo 100 miliónů a že tímto jazykem mluví na 190 miliónů lidí. Francouzština je druhým nejstudovanějším jazykem hned po angličtině. Francouzština je oficiálním jazykem velkého množství mezinárodních organizací (po angličtině a němčině). Je čtvrtým nejrozšířenějším mateřským jazykem v Evropské unii. V zemi se samozřejmě mluví i různými dialekty. Znalost francouzštiny je velmi důležitá zejména v některých oblastech módy, gastronomie, umění a kultury.
Francouzský systém číslovek je komplikovaný a nevychází zcela z desítkové soustavy. Systém slovesných časů je mnohem bohatší než například v češtině. Francouzština rozlišuje šest minulých časů (passé composé, imparfait, plus-que-parfait, passé simple, passé antérieur a passé récent), jeden přítomný a tři budoucí (futur simple, futur antérieur a futur proche).
Základní fráze
ano: oui (si, wi)
ne: non
dobrý den: bonjour
dobrý večer: bonsoir
sbohem: au revoir
prosím: sil vu ple
děkuji: merci
