Lateránská bazilika (Itálie - Řím)

Kostel nechal na počátku 4. století vystavět císař Konstantin Veliký. V jeho těsné blízkosti byl Lateránský palác, jenž byl sídlem papežů až do roku 1309. Papež, zároveň římský biskup, zde dodnes osobně slouží na Zelený čtvrtek mše. Kostel krom své bohatosti patří mezi čtyři hlavní římské kostely.




Bazilika Nejsvětějšího Spasitele a sv. Jana Křtitele, Jana Evangelisty a Jana Nepomuckého, známější jako bazilika sv. Janů na Lateráně (San Giovanni in Laterano) je jednou ze čtyř římských patriarchálních bazilik a biskupským kostelem – katedrálou – Říma (uvnitř se nachází stolec -cathedra- římského biskupa, tj. papeže.) Proto je dodnes hodnostně nejvyšším kostelem v katolické církvi (nikoliv bazilika sv. Petra ve Vatikánu). Tuto skutečnost zdůrazňuje nápis Omnium urbis et orbis ecclesiarum mater et caput – Matka a hlava všech kostelů Říma a světa, který lemuje vstup do atria.

Původní bazilika byla postavena za císaře Konstantina Velikého a zasvěcena sv. Janu Křtiteli a Janu Evangelistovi. Několikrát byla vypleněna barbary (například 455 Vandaly) nebo poškozena zemětřesením. Ve středověku se tu konala řada významných koncilů.

Tato stavba roku 1308 vyhořela a v roce 1360 vyhořela také nová bazilika, postavená z iniciativy papeže Klementa V. Tehdy se propadl strop baziliky a objekt začal zarůstat trávou. V době avignonského zajetí chrám pustl a podle dobového svědectví se v něm prý tehdy pásly ovce.

Po návratu papežů do Říma se začalo s obnovou lateránské baziliky. V roce 1650 byla provedena barokní úprava podle Borrominiho, roku 1734 dostala stavba nové průčelí, které je klenotem pozdně barokní architektury. Na jeho horní římse stojí 15 soch 7 m vysokých uprostřed s Ježíšem Kristem a oběma svatými Jany.