Historie Benátek

Město vzniklo vlastně z nouze, když při stěhování národů hledali obyvatelé, které ohrožovali barbaři, útočiště na zdejších ostrůvcích. Údajně se tak stalo v roce 421 a v roce 810 se zde ustavilo město. Krátce nato, v roce 827, vzniklo zdejší biskupství. Benátky se postupně osamostatňovaly a vymaňovaly z byzantského poddanství a postupně se staly sebevědomým městem, které využívalo svou polohu k vodní ochraně. Benátčané vlastnili též mocné válečné loďstvo a vládli obratnou diplomacií. Dokázali proto těžit ze světové situace a nejasným postavením mezi západním a východním císařstvím tak, že se staly sebevědomou patricijskou republikou, jež měla vliv na celé Středomoří. V čele republiky stál dóže a Benátčané měli vlastní volené orgány.




Vrcholu dosahovala moc Benátek v roce 1204, kdy se účastnily dobytí Konstantinopole. Ve středověku svou moc Benátky ještě posilovaly, na přelomu 15. a 16. století se staly centrem výtvarného či dramatického a hudebního umění. Slavnými rodáky jsou například Carlo Goldoni či Antonio Vivaldi.

Poté však následoval pomalý úpadek způsobený tím, že se obchodní cesty přesouvaly ze Středomoří na Atlantický oceán. Navíc se proti nim stavěly i evropské státy a v 18. Století Benátky už vládly jen svému okolí. V roce 1797 se dostaly do habsburského područí a v roce 1866 se definitivně připojily k Italskému království.