Historie Krakova

Historie Krakova patří mezi nejzajímavější ve střední Evropě. První zmínku o městě nám zanechal arabský kupec Ibrahim ibn Jakob, který jej navštívil v roce 966. Na sklonku tisíciletí ovládl město polský král Boleslav Chrabrý a v roce 1000 zde bylo založeno biskupství, čímž význam města vysoce vzrostl. Již v 11. století se stal Krakov sídelním městem polských králů. Za své sídlo si vybrali pahorek Wawel, kde vybudovali svoji rezidenci. Období prvního rozkvětu skončilo náhlým vpádem Tatarů do střední Evropy v roce 1241. Tehdy bylo město téměř do základů zničeno.




Krátce poté byli povoláni z německého území tři lokátoři, kteří založili středověký Krakov. Období středověku je dobou rozkvětu města. Dokladem toho bylo založení univerzity v roce 1364. Krakovská univerzita se tak stala po Karlově univerzitě v Praze nejstarší ve střední Evropě. Z tehdejší doby se dochovala také řada cenných historických památek.

Na počátku 16. století vystřídala gotiku renesance, ale vzestup města jako jednoho z nejdůležitějších center obchodu ve střední Evropě nadále vzrůstal. Tehdy vznikl nejen královský zámek na Wawelu, ale do renesančního hávu se odělo celé město. Pomalý úpadek začal v roce 1596, kdy bylo přeneseno hlavní město z Krakova do Varšavy. Krakov těžce poškodila v roce 1655 švédská vojska. V 18. století pokračoval úpadek celého polského státu a s ním i Krakova. V následujících sto letech byl dobyt pruskými, švédskými, rakouskými a ruskými vojsky. Po třetím dělení Polska obsadili město nakrátko Rakušané. V průběhu napoleonských válek byl součástí tzv. Varšavského knížectví a po Napoleonově porážce vznikla formálně nezávislá Krakovská republika, která se po potlačení povstání v roce 1846 oficiálně stala součástí Rakouské monarchie. V roce 1850 zachvátil město velký požár, který poničil polovinu města.

V roce 1918 byl Krakov začleněn do nového polského státu. Když přišla 2. světová válka, byl Krakov okupován nacistickým Německem. Naštěstí nebyl v průběhu obou světových válek výrazněji poničen a tak mohl být v roce 1978 zapsán na prestižní seznam památek UNESCO.