Jazyk ve Španělsku

Úředním jazykem ve Španělsku je španělština (neboli kastilština, madrilenština), avšak vyskytuje se zde mnoho dalších jazykových skupin a nářečí, většinou používaných v určitých autonomních oblastech (některé jsou i úředními jazyky). Jedná se především o: Katalánština (úřední), Baskičtina (úřední), Galicijština (úřední), Asturština/Leónština, Aragonština, Aranéština, Extremadurština, Fala.




Nejrozšířenější je kastilština, která se používá hlavně v oblasti hlavního města a jeho okolí, dále pak katalánština, druhý nejrozšířenější jazyk, používaná v Katalánsku, Valencii a na Baleárských ostrovech. Španělština není však rozšířena pouze ve Španělsku. Tímto jazykem hovoří i spousta jiných zemí, hlavně bývalých kolonií. S výjimkou Brazílie a několika malých států, jím mluví celá latinská Amerika, v Novém Mexiku, Texasu, Arizoně a Kalifornii, dále například na Filipínách i v Africe. Odhadem jím nyní mluví půl miliardy lidí.

Svým původem je Španělština jazyk románský (stejně jako francouzština, italština, portugalština a jiné). Vznikla z lidové latiny, jíž mluvili římští vojáci, kteří ve 2. stol. př. Kristem kolonizovali Hispánii. Velkou část jazyka tvoří slova přejatá z Arabštiny v době, kdy Pyrenejský poloostrov ovládli Arabové (roku 711-1492). Jsou rozdíly mezi španělštinou použ.ve Španělsku a španělštinou v Americe, která přejala některé výrazy z původních indiánských jazyků (např. názvy tamějších rostlin, zvířat apod.).