Historie Málagy

Název města Malaga pochází zřejmě od Féničanů, kdy Malaka znamenal plátek solené ryby. Féničané město založili asi v osmém století před Kristem. Poté sem přišli Řekové, než bylo město dobyto Kartaginci. V roce 202 před Kristem však byli Kartaginci vyhnání Římany z Malagy i celého iberského poloostrova, tedy dnešního Španělska. V období římské nadvlády se Malaga stala důležitým bodem hlavně kvůli své poloze. Měla dobré spojení s ostatními římskými městy na pevnině i s přístavy ve Středozemním moři. Z této doby pochází malazké římské divadlo, které svou velikostí patří k největším v celém Španělsku.




Po pádu Říše římské se Malaga stala kolonií různých germánských kmenů, počátkem 7. století začaly na poloostrov pronikat arabské kmeny ze severní Afriky – Maurové. Malaga se pod maurskou nadvládu dostala v roce 743 a Arabové ji změnili v město, které vzkvétalo až do 15. století, kdy se poslední výspou Maurů stala Granada. Po jejím dobytí Arabové definitivně ze Španělska odešli. Po Maurech zde zůstalo velké množství nádherných památek, které dodnes patří k nejnavštěvovanějším v celé Andalusii.

Po morové epidemii, vyhnání maurů a špatných úrodách nastala v Malaze v 16. a 17. století ekonomická a hospodářská krize. Později se ekonomická prosperita města vrátila. V 19. století se město dále rozšiřovalo a rozdělilo se I na obytné a průmyslové části. O století později se město stalo velmi vyhledávanou turistickou destinací a také pátým nejdůležitějším městem Španělska.