Historie slavné vídeňské okružní třídy se začala rokem 1857, kdy císař František Josef I. rozhodl zbourat městské hradby a zbudovat na jejich místě reprezentativní velkoměstský bulvár. Do konce 19. století zde podle promyšleného urbanistického plánu vyrostla celá řada monumentálních veřejných budov. Pro každou stavbu byl zvolen styl podle tehdejší dobové konvence: parlament byl postaven v antickém slohu spojovaném s demokracií, Votivní chrám a radnice v gotice vhodné pro architekturu sakrální nebo municipální, dvorní divadlo, univerzita či přírodovědecké a uměleckohistorické muzeum ve slohu renesančním, asociovaném s kulturou a vzděláním, a konečně burza v benátských formách, spjatých s obchodem.
Originálním romantickým stylem, který je smíšeninou středověku s ranou renesancí, se vyznačuje budova opery. Celý soubor patří k vrcholným výkonům architektury historismu a nemá v Evropě obdoby.
