Kultura ve Vídni

K společenskému životu ve Vídni neodmyslitelně patří tradiční hospůdky zvané Beisln, nesčetné kavárny, tanec a hudba. Vídeňské „Beisln“ je blízké českému „putyka“, pod tímto označením se ovšem skrývá spíše všednodenní restaurace s dřevěným obložením, kachlovými kamny, pivnicí a vydatnou domácí krmí. Ten pravý vídeňský řízek dostanete právě zde. Podobným podnikem poněkud rustikálního charakteru jsou Heurigen, vinárny, kde se nalévá vždy jen poslední ročník vína, pěstovaného přímo ve vídeňském katastru. Pije se zde také „Sturm“, česky bouře, tedy nic jiného než burčák. Dalším oblíbeným místem odpočinku Vídeňanů jsou všudypřítomné kavárny, které mají v místních uličkách své místo už po staletí. První kavárna zde byla otevřena v roce 1685 a počátkem 19. století jich už bylo na stovky.




Na své si pak ve Vídni přijdou zejména milovníci klasické hudby. Již pod patronací Habsburského rodu se hudebníkům dařilo a sjížděli se sem z celé Evropy. Byli mezi nimi i ti nejslavnější z nejslavnějších: Haydn, Mozart a Beethoven. Vídeňští skladatelé jako Franz Schubert, Anton Bruckner, Johann Strauss, Johannes Brahms, Gustav Mahler nebo Arnold Schönberg patří k velikánům klasické hudby. Dodnes zde působí kvalitní hudební tělesa a Státní opera se řadí k nejlepším operním domům v Evropě. Světové renomé má i Vídeňská filharmonie nebo Vídeňský chlapecký sbor, který založil císař Maxmilián I. v roce 1498. Koncerty se ve Vídni konají nejen v obvyklých koncertních sálech, ale i v různých palácích, kostelech a kavárnách. K nejprestižnějším patří hudební produkce v hradní kapli či sálech Hofburgu. Kromě toho je celou zimu kalendář nabitý společenskými plesy, z nichž nejnádhernější jsou ty v Hofburgu. Vrcholem sezóny je ples ve Státní opeře, na který se chodí ve smokingu a v bělostné večerní róbě. V mnoha hotelech a koncertních síních se však tančí prakticky každý večer.

Ve Vídni jsou však doma i novější hudební žánry. V létě se zde koná Jazzfest, kdy po celém městě vystupují světoznámí jazzoví hudebníci. Poslání zářijového multietnického festivalu Hallamasch vystihuje jeho název, který v místním slangu znamená „směsice toho nejlepšího“. Během něj se v tanečních a hudebních vystoupeních představí rozmanité kultury, které ve Vídni zapustily své kořeny.

Vídeň je také významným centrem výtvarného umění. Mekkou moderní a současné tvorby se stala muzejní čtvrť MuseumsQuartier, ve které se nachází na 50 různých muzeí, divadel a uměleckých studií. Tento komplex se tak uchází o zařazení mezi deset největších kulturních center na světě.



Vídeň je však také významným centrem výtvarného umění. Velice kvalitní sbírku světového malířství naleznete v Uměleckohistorickém muzeu, které vlastní mimo jiné mimořádný soubor obrazů Pietera Brueghela staršího. Za návštěvu stojí také rozsáhlé grafické sbírky Albertiny, nacházející se v komplexu Hofburgu. Ve sbírce starých mistrů spravované Akademií výtvarného umění vyniká především nizozemské malířství, k jehož vrcholným dílům náleží Poslední soud od Hieronyma Bosche. V Horním i Dolním Belvederu sídlí Rakouská galerie, vystavující umění baroka, 19. a 20. století. Největší soukromá umělecká sbírka na světě se nachází v Lichtenštejnském paláci. S rozmanitou uměleckou tvorbou a originálním myšlením nekonformního Friedensreicha Hundertwassera se můžete seznámit ve Vídeňském domu umění (KunstHaus Wien).

V Rakouském muzeu užitého umění můžete obdivovat díla předních představitelů vídeňské moderny a členů umělecko-řemeslného sdružení Wiener Werkstätte. Muzeum Hofmobiliendepot zase prezentuje jeden z největších světových souborů nábytku a různého interiérového zařízení. Všechny exponáty pocházejí z vybavení císařských rezidencí. Za pozornost stojí také Vojenské muzeum, které se nachází v tzv. Arzenálu, zbudovaném v podivuhodném orientálním stylu ve druhé polovině 19. století jako ústředí rakouské armády.