Historie Dánska

Dánsko bylo v dávné minulosti významnou námořní velmocí. Na přelomu 6. a 7. století bylo území dnešního Dánska ovládnuto Normany, kteří přišli z jižní Skandinávie a v polovině 10. století zde vzniklo království. Do 11. století byli Dánové známí svou kolonizační aktivitou a obchodem (tzv. Vikingové), kdy se námořní plavbou dostali až k Turecku. V roce 1167 bylo založeno hlavní město Kodaň. Dánové postupně získali i většinu Anglie, Norska a část Švédska.




Ve 13. století bylo dobyto také území Holštýnska a severního Estonska. Až do 16. století patřilo pod dánskou korunu území Norska, Švédska, Finska, Faerských ostrovů, Islandu a Grónska (tzv. Kalmarská unie). V roce 1523 tuto unii opustilo Švédsko, což způsobilo občanskou válku. V roce 1728 bylo hlavní město postiženo velkým požárem, který zničil jeho historické jádro.

Na počátku 19. století bojovali Dánové proti Angličanům, kteří je nakonec porazili, a opět bylo hlavní město vypáleno. Během 1. světové války bylo Dánsko neutrální zemí. Během 2. druhé světové války bylo během období 1940 – 1945 okupováno nacistickým Německem. V roce 1944 získal Island nezávislost a o čtyři roky později Faerské ostrovy autonomii. Dánsko v roce 1949 bylo zakládajícím členem Severoatlantické aliance (NATO). V roce 1973 se stalo součástí Evropské unie. Nakonec zůstalo pouze dnešní Dánsko se závislými Faerskými ostrovy a Grónskem.

Historie Dánského království prodělala během dlouhých dob mnoho územních a občanských změn, kterých si lze povšimnout i v současnosti.