Historie Jihoafrické republiky

Před příchodem Evropanů na území dnešní Jihoafrické republiky žili Sanové, Khoikhoiové a později také Bantuové. Portugalec Bartolomeo Diaz byl prvním Evropanem, který připlul k břehům dnešního Kapska, a to již v roce 1488. Evropská kolonizace této obrovské země byla započata v roce 1652, a to na mysu Dobré naděje nizozemskou Východoindickou společností, kterou zde vedl obchodník Jan van Riebeeck. Jednotlivé namáhavé práce zde vykonávali černí otroci, jak to bylo zvykem v celé Africe. V 18. století ovládli toto území Angličané a v 19. století zde vznikly jednotlivé búrské republiky (tvořeny potomky původních holandských osadníků) a čtyři z nich se v roce 1856 spojily do Transvaalu.




Postupně sem připlouvalo velké množství britských osadníků a navíc bylo v roce 1833 zrušeno otroctví, což se nelíbilo právě búrským obyvatelům. A tak došlo k těžkým a krutým bojům mezi potomky Holanďanů (Búrové) a Brity. První búrská válka (1880 – 1881) dopadla lépe pro nizozemské potomky. Definitivní ovládnutí tohoto území Brity nastalo po druhé búrské válce (1899 – 1902). Britské kolonie se na počátku 20. století sjednotily do Jihoafrické unie. Významnou událostí pro Jihoafrickou unii bylo objevení obrovských ložisek diamantů (Kimberley) a zlata v Trasvaalu. Hospodářský růst byl navíc zrychlen díky vysokým cenám diamantů a zlata během hospodářské krize v 30. letech. Po druhé světové válce v roce 1948 zvítězila ve volbách Národní strana, která podporovala tzv. apartheid, který utlačoval původní černošské obyvatelstvo.

V roce 1961 vznikla Jihoafrická republika (JAR), kdy také začaly vznikat tzv. bantustany pro původní obyvatelstvo. V 80. letech vznikaly nejintenzivnější demonstrace proti apartheidu, kdy bylo zabito mnoho lidí. V roce 1989 byla zrušena rasová segregace a v roce 1994 do vlády nastoupil Nelson Mandela.