Základní informace o Peru

Peru je třetí největší stát v Jižní Americe. Jeho sousedy jsou Ekvádor, Kolumbie, Chile, Brazílie a Bolívie. Hlavním městem je Lima. Stát Peru je všeobecně přezdíván „Říše Inků“, protože toto území představovalo centrum říše Inků, která se táhla dále na sever i jih. Úředním jazykem je španělština, kečujština a aymarština. Kosterní pozůstatky nalezené na území dnešního státu Peru pocházejí z doby 20.000 př. n. l. Za staletí se zde vystřídalo několik indiánských etnik Moche, Chimu, Parasac, Chincha a dalších. Etnická skupina Inků přišla na území dnešního státu Peru kolem roku 1200 a vybudovala postupně největší stát starověké Jižní Ameriky.




Původní říše Inků, nazývaná v kečuánštině „Tahuantinsuyo“ (v překladu „Čtyři části světa“ či „Čtyři slunce“), se rozprostírala na území dnešních států Kolumbie, Ekvador, Peru, Bolívie, Chile a Argentina. Největší rozkvět říše dosáhla v 14. – 16. století. Říše Inků byla velmi vyspělá, Inkové dokázali zaznamenávat statistické a historické údaje pomocí speciálního „provázkového uzlíkového písma“ (systém provázků –kipu) a své etnicky nesourodé území udržovali nuceným přesídlováním celých etnických skupina a zavedením užívání povinného jazyka „kečua“. Ekonomika říše stála na zemědělství, kdy Inkové vybudovali složitý systém teras a zavlažovacích kanálů, z nichž některé jsou používány dodnes. V čele říše stál Inka, panovník, jehož hodnost byla dědičná, panovník vybíral svého nástupce vždy ze svých synů dle jejich schopností. Hlavním zákonem společnosti byla tři hesla: „nebuď líný“, „nekraď “ a „nelži“. Říše Inků pomalu spěla ke svému konci již přistáním prvních Španělů u pobřeží v 16. století, protože ti s sebou přivezli zkázonosnou epidemii pravých neštovic, která měla na svědomí velkou část indiánské populace.

Obyvatelstvo je v dnešní době složeno ze 45 % z Indiánů původních etnik, především kmenů Kečua a Ajmará, 37 % tvoří potomci Indiánů a Španělů, tzv. mestici, 15 % tvoří potomci Evropanů, převážně Španělů a zbylá 3% jsou tvořena přistěhovalci (např. Afričané, Japonci, Číňané apod.). Více jak třetina obyvatelstva žije v hlavním městě Lima. 15 % obyvatelstva je negramotných. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, setkáte se zde i s místním domorodým náboženstvím.

Povrch Peru je různorodý, dominuje mu horské pásmo And s nejvyšší horou Huascarán (6 768 m). Dvě horská pásma Kodiller vulkanického původu, s činnými sopkami, jsou rozdělena vysoko položenou náhorní planinou, na níž se nachází i největší jezero jihoamerického kontinentu Titicaca. Na západě území se rozkládá poušť Atacama s velkými písečnými dunami. Na jihu nalezneme převážně skalnaté pobřeží. Na východě se rozprostírá Amazonská nížina, která zabírá cca 60 % území státu.

Mapa země