Základní informace o Filipínách

Souostroví Filipíny, oficiálním názvem „Republika ng Pilipinas“ v překladu „Filipínská republika, leží v Tichém oceánu. Souostroví je omýváno čtyřmi moři, na východě Filipínským mořem, na západě Jihočínským mořem, z jihu Suluckým mořem a Celebeským mořem. Souostroví se skládá ze 7 107 ostrovů, z nichž je 2 000 ostrovů obydlených a zbylých 5 107 ostrovů je neobydlených a z nich 2 500 nemá ani své jméno. Nejbližšími sousedy jsou ostrov Tchaj–wan, který je vzdálen 300 km a od souostroví jej odděluje Luzonská průliv, od Malajsie jej odděluje Suluské moře a od Vietnamu jej odděluje Jihočínské moře. Hlavním městem ostrovů je Manila. Úředním jazykem je filipínština a angličtina. Na ostrovech se dorozumíte také španělsky a čínsky. Obyvatelstvo hovoří několika druhy filipínského nářečí a to tagalog, cebuano, ilocan, hiligaynon, bicol, waray, pampango a pangasinan.




Ve středověku bylo souostroví obýváno původním domorodým obyvatelstvem, které tvořilo řadu drobných knížectví, v jejichž čele stáli rádžové. V 15. století se na ostrovy ze Suluských ostrovů začala šířit islám. V 16. století souostroví objevil první Evropan při své cestě kolem světa . F. Magalhaes. Roku 1542 se staly ostrovy španělskou kolonií. Po španělsko–americké válce v roce 1901 se Filipíny staly kolonií Spojených států amerických. V roce 1916 byla souostroví udělena tzv. omezená autonomie. Roku 1946 získaly Filipíny nezávislost. Ostrovy mají významná naleziště nerostného bohatství jako ropy, černého uhlí, železa, mědi, zinku, olova, manganu, chromu, rtuti a kobaltu. A také naleziště drahých kovů zlata a stříbra.

V dnešní době tvoří většinu obyvatelstva Filipínci, 96%. Zbytek tvoří nespočítatelné menšiny jako např. Číňané, potomci Američanů a další. Obyvatelé mají svá sídla převážně v pobřežních nížinách. Oblíbenou zábavou dnešních obyvatel jsou kohoutí zápasy. Nejrozšířenějším náboženstvím na ostrovech je křesťanství, které vyznává 92 % obyvatelstva, 5% obyvatelstva vyznává islám a 3% buddhismus.

Povrch souostroví zaujímají z tří čtvrtin vysočiny, nížiny se nacházejí pouze při pobřežích nebo v údolích. Souostroví je vulkanického původu, v nynější době se na ostrovech nachází 50 mohutných sopek, z nichž mnohé jsou činné. Celé souostroví patří do oblasti s vysokou tektonickou aktivitou. Nejvyšší horou je vulkán Apo (2 965 m). 36% celkové rozlohy souostroví zaujímají lesní porosty, ve vyšších oblastech borovicové, na pobřeží mangrovníky. Vyskytuje se zde i vzácný filipínský mahagon. Porosty obývají různé druhy opic. Pobřeží jsou lemovány bílými písečnými plážemi.

Souostroví leží v tropickém pásmu, jeho podnebí ovlivňuje východoasijské monzunové proudění. V nížinách se průměrná roční teplota pohybuje mezi 23-30 stupni, v horách mezi 15-20 stupni. Období dešťů začíná v listopadu a končí v lednu. Od konce ledna do června je období sucha. Velké nebezpečí představují tajfuny, které jsou v této oblasti časté.

Mapa země