Svatopetrské náměstí (italsky Piazza San Pietro) je hlavní vatikánské náměstí ležící před bazilikou sv. Petra. Patří k nejkrásnějším veřejným prostranstvím na světě. Dnešní monumentální podobu dostalo za papeže Alexandra VII. (1655-1667). Ten ještě v den, kdy byl zvolen papežem, požádal Gianlorenza Berniniho, aby zpracoval nové úpravy náměstí. Náměstí se skládá ze dvou prostranství, většího elipsovitého a menšího lichoběžníkového. Sedmnáct metrů širokou kolonádu tvoří vždy čtyři dórské sloupy v řadě o výšce patnácti metrů (celkem pak 284 sloupů a 88 pilířů). Na horní římse kolonády jsou umístěny sochy svatých, po sedmdesáti na každé straně.
Ideovým svorníkem sochařské výzdoby je socha Krista Spasitele nad středem fasády baziliky sv. Petra. Náměstí má kapacitu zhruba 400.000 lidí a v jeho středu se tyčí obelisk vysoký 25 m a vážící 331 t. Vedle obelisku jsou na náměstí i fontány od Carla Maderna.