Základní informace o Vaduzu

Hlavním městem Lichtenštejnska je Vaduz s více než 5 000 obyvateli, což představuje asi šestinu všech obyvatel. Město ležící na břehu Rýna pod alpskými vrchy je sídlem lichtenštejnského knížete, jeho rodiny, parlamentu, vlády, arcibiskupa a mnoha dalších institucí. Knížecí sídlo – zámek, přestavěný ze středověkého hradu je postavený na skále nad městem a tvoří dominantu města. Jeho počátky spadají až do roku 1150. Z těchto počátků se dochovala masivní strážní věž. První písemná zmínka o hradu je z roku 1322. V roce 1342 se stal Vaduz sídlem stejnojmenného hrabství. V roce 1499 byl vaduzský hrad dobyt a vypleněn vojsky Švýcarské konfederace a majitel baron Ludvík z Brandisu uvězněn.




Novými vlastníky se stal hraběcí rod ze Sulzu. V letech 1523–1526 byl hrad velkolepě přeměněn v nedobytnou pevnost se dvěma baštami a pětimetrovými zdmi. Od počátku 18. století je hrad v rukou rodu Lichtenštejnů. Roku 1719 bylo Lichtenštejnsko povýšeno na říšské knížectví s Vaduzem jako hlavním městem. Hrad ztratil na svém významu a používal se jako úřadovna pro státní správu, dokonce i jako kasárna i vězení a postupně chátral. Teprve až v v roce 1905 – 1912 kníže Jan II. provedl rozsáhlou rekonstrukci celého objektu a kníže František Josef II., který se ve Vaduzu jako první z rodu Lichtenštejnů usadil natrvalo, nechal v roce 1938 přestavět zámek na rodinné sídlo. Knížecí rodina do té doby žila převážně ve Vídni či na Moravě. Hrad je pro veřejnost nepřístupný.

Vedle nových moderních budov si město zachovalo i historické pečlivě udržované rodinné domy. Nejrušnější je hlavní ulice pod skálou, na které stojí zámek. Je to vlastně jediná dopravní tepna města, zde se nacházejí muzea, banka, obchody, hospůdky a stánky se suvenýry. Město se pyšní obrazovou galerií. Kunstmuseum umístěnou v domě Engländerbau. Vystavuje se zhruba 1000 obrazů a plastik světoznámých umělců. Jsou zastoupeny obrazy Rembrandta, van Dycka, Rubense, Brueghela, Leonarda da Vinci, ale také sochy z 15. – 18. století. Sbírka náležející knížecí rodině patří k nejrozsáhlejším rodovým soukromým sbírkám na světě. V 17. století se významně o rozšíření sbírky zasloužil kníže Karel Eusebius a dále pak jeho syn Jan Adam I., který do sbírky získal Rubensova díla.

Dále lze navštívit Poštovní muzeum s historií filatelie, které sídlí ve stejném domě. Expozice obsahuje celou kolekci lichtenštejnských známek od roku 1912, kdy byla vydána první známka knížectví. Na hlavní třídě pod hradem je Zemské muzeum s přírodopisnou, archeologickou a národopisnou expozicí a Zemská knihovna, kde se uchovávají všechny knihy vydané v Lichtenštejnsku.

Turisté navštěvují farní kostel sv. Floriána, který byl při návštěvě papeže v roce 1985 povýšen na katedrálu a Červený dům, který se pyšní tradicí výroby vína, se kterou zde začínali švýcarští mniši. Z hlavní ulice vybíhá směrem na východ několik uliček s obytnými domy, jiným směrem už se ocitáte na polích, pastvinách a vinicích. Návštěvníkům se ve Vaduzu nabízí též prohlídka knížecích vinných sklepů (Fürsterliche Hofkellerei) s ochutnávkami domácích vín. Vaduz je mezinárodním finančním centrem a průmyslovým centrem celého knížectví.

Mapa města